Napsáno: Další z nočních směn, někde mezi
Bahamama a Panenskými ostrovy.
Stav: Ne že bych úplně stíhala spát, ale
všichni mi říkají, že na to budu mít dost času doma.
Jestli jste někdy uvažovali pracovat pro
korporát a říkali si jak by to mohl být vlastně docela děs, nechat se svazovat
všemi těmi pravidly, které píše někdo na duhé straně světa, a nelíbila se Vám
ta idea, zkuste si svou představu vynásobit deseti a jste v mé realitě.

Pokračujeme tím, že každý týden dostáváme
email, který objasňuje na co bychom se v rámci firemních předpisů měli
soustředit. Jestli to jsou módní doplňky, úsměv, držení těla nebo třeba vaše
celkové chování. V dalším emailu Vám pro změnu každý den přijde
bezpečnostní tip, aneb pozor na mokré podlahy a při obouvání bot se vždy
posaďte.
Taky máme předpisy jak často a jak přesně
musíme uklízet své pracoviště. Předpis zahrnuje jak moc mokrý musí být uklízecí
hadřík i kolikrát můžete přejet přes uklízenou plochu.
Pak Vás pro změnu pozvou na školení, které
musí absolvovat celá posádka, kde se naučíte říkat –„Jsem Jana a jsem Royal!“ Teda
ne, že bychom byli všichni Jana, ale jsme určitě všichni Royal, což znamená, že
jsme Přátelští, Vášniví a Angažovaní. (nebo nevim jak jinak přeložit Friendly,
Passionate and Committed :D) Což jsou mimochodem tři slova, která nejvíce
z 24 000 zaměstnanců, kteří minulý rok vyplnili nějaký dotazník,
použilo k popisu nejzákladnějších vlastností zaměstnance Royal Caribbean.
No a dvakrát měsíčně máme nácvik krizových
situací, což by nebylo tak zlé, pokud by tou dobou co vy jste někde nastoupení,
neprocházeli cizí lidé Vaše kajuty a neohodnotili Vás za úklid. Vždycky si
vzpomenu na tábor a prohlídky stanů. Tady Vás však nepotká sladká odměna.
Pozitivní výsledek je papírek s nápisem – prošel. Negativní výsledek
následuje nutnost dovést vašeho nadřízeného do Vašeho nyní již perfektně
vycíděného pokoje a příslib, že už se to nebude opakovat.
Samozřejmě se musím zmínit o požívání
alkoholu. Že nesmíme chodit se sklenkou v ruce v hostovských
oblastech je snad jasné, proto máme taky svoje bary. Ale k tomu máme i
limity konzumace. Ve službě můžete mít max 0,4% a mimo službu 0,5%. Ono teda
nutno dodat, že jedna sklenka na lodi se pocitově rovná tak dvěma až 2,5 na
pevnině, ale to je jiná story.
Jo a asi bych to měla vzít i trochu po té
pracovní stránce, že? Ta nejhorší část věci je, že všechno co se uděje, musí
být písemně zdokumentováno. Tím je myšleno, že pokud Vám manažer připomene, že
jste špatně zaznamenali svoje pracovní hodiny, dostanete to na papíře víceméně
jako výtku, podepíšete a celé to na Vás bude čekat ve Vašem vlastním šanonu,
aby bylo kam se podívat až to uděláte znovu. Mimochodem i pochvaly mají své
papírové místo ve stejném šanonu. Stejně tak absolutně jakýkoliv kontakt se
zákazníkem musí být registrovám a to do úplně praštěných detailů, jakože jste
s problémem sympatizovali a po jeho vyřešení nabídli svou vizitku a
asistenci v případě jakýhkoli budoucích problémů.

No prostě juch, juch, ne? Jo a málem bych
zapomněla zmínit, že kdybyste se jako zaměstnanec náhodou chtěli hádat o
nějakém postupu nebo správně vykonaném úkonu, budou Vám k ruce jedny celé
a velmi rozvětvené webovky. Američani potřebují mít věci černé na bílém...
Žádné komentáře:
Okomentovat