flags

flags

pondělí 20. ledna 2014

Vietnam a alkohol

Na přání věrného čtenáře se hodlám tak nějak krátce zavrtat do tohoto krásně českého tématu.

Produkce

Mám pocit, že to bylo dokonce v Lonely Planet, kde jsem se dočetla, že pivo jsme Vietnamce naučili vařit my. Myslím tím samozřejmě Čechy a české pivovarníky a ono by to asi nebylo ani první ani poslední místo na světě, kde se nám tohle povedlo. Nicméně pivovarů má Vietnam v současnosti hned několik a například Tiger je dokonce součástí skupiny Heineken. Bohužel o kvalitě piva Vám já nic nepovím, jsouc pomalu jediný Čech co ho prostě nepije...


Co se vína týče (a teď myslím vína z hroznů, jak ho známe doma), nemáme tu zkušenosti nijak rozsáhlé, ale tak nějak nám došla odvaha v průzkumu pokračovat. Takže z toho co jsme zažili, doporučuji Vietnamské víno pít až po svaření. Z mých zkušeností jinak totiž riskujete poničení svých chuťových buněk a ráno opravdu nepěknou kocovinu. Víno, které jsme ochutnali my a je nejběžněji dostupné, se tu produkuje v oblasti Da Lat, červené i bílé a alespoň je rozumně levné když už není nijak zvlášť dobré (mimochodem dražší se tu nepotvrdilo stoprocentně jako lepší...).


Co je tu ovšem tradičnějsí a pro nás určitě i zábavnější, je rýžové víno. Jedná se o destilovanou rýži a název víno mi přijde jako drastické podceňování, protože s procenty alkoholu se dostáváme na úroveň našich pálenek. Přiznám se, že ač je to tu mezi místními alkohol nejužívanější, čistý jsem ho ještě neochutnala, možná to má co společného s českými methanolovými aférami poslední doby... Co jsem ale ochutnala, byla ta zajímavější verze - Hadí víno. Nebo také škorpióní, ale já měla vylouhovaného hada. Tyto nápoje jsou originálně součástí čínské tradiční medicíny, ale.. no i když jste zdraví jsou docela chutné. Taková sladší slivovice, dokud si nevzpomenete, co že se to válí v té sklenici odkud Váš drink pochází.


Dostupnost

Jako všude, i ve Vietnamu zaplatíte tolik, kolik chcete vy a podle toho jak moc mlsný máte chřtán. Nicméně alkohol je tu dostupný jednodušše. V supermarketech máte na výběr ze všeho co byste hledali doma + pár bonusů. U lahví importovaných z dálky si sice připlatíte, ale také se můžete nechat překvapit zajímavými fakty, jakože třeba Smirnoff očividně outsourcoval svou výrobu a to dokonce na Filipíny, takže ruská vodka z Asie tu je za skoro slušnější peníz než u nás doma. Kromě supermarketů tu jsou i specializované obchody s alkoholem, kde teda najdete už cokoliv z celého světa.

Co se týče cen ve stravovacích zařízení, budete si tu připadat tak trošku jako v ráji. Pivo se nad 20 Kč dostane jen v opravdu luxusních podnicích a to ještě často jen Heineken. Místní víno se dá pořídit za snesitelný peníz, ale za sklenku francouzského dáte v nejlepším případě 60Kč (ano, i tady si přijdu diskriminovaná když nepiju pivo). Když přejdeme k tvrdším tekutinám, tak věřte, že sklenka Red Lable vás tu přijde třeba na 40Kč, ale hlašte předem, že nechcete led, nebo se utopíte... V pouličních barech Vás kombinace jako rum-kola, gin-tonic, apod vyjdou take například na 20 Kč za sklenku a když se posunute do o chlup lepšího podniku a k o chlup lepším koktejlům, dostanete třeba výtečnou a neuvěřitelně silnou Margaritu za 75 Kč. No, ale tolik tu za ní vlastně platit nemusíte, protože každý den má spousta podniků své třeba i celonoční Happy Hour, takže Vás jedna slenice výtečného koktejlu vyjde na průměrných 40Kč. 
Jo a nesmím zapomenout dodat, že pokud jste dáma, dost často nebudete muset platit za své drinky vůbec, protože větší koncentraci Ladies Nights jsem nikde neviděla. Jednou večer jsme tímto způsobem skórovaly každá 4 Mojita celkem za 80 Kč :)

Jinak alkohol je tu vnímán jako jakýsi status a podle toho to i vypadá. Protože pokud jste někdo, nemáte skleničku, ale celou flašku! No a kompenzují si tu očividně leccos, protože čím větší láhev, tím lépe. Až budete stát tváří v tvář minimálně 2 litrům vodky, nedivte se. A také se nebojte, co nevypijete dnes se Vám pečlivě uzavře a uschová a až se vrátíte příště, láhev tu na Vás bude čekat. Zaplacená a Vaše. A zaplacená velmi tvrdě...

Velmi oblíbené také začínají být pivní bary a objevují se tu týden co týden nové, typické svými barovými stoličkami, vyzývavými servírkami a hlasitou hudbou. Představte si hodně smaženého jídla, spoustu vodnatého piva, protože tady se do něj prostě dává led a spoustu řvoucích opilých vietnamců, to vše již v takových 9 hodin večer. 

Vietnamci a alkohol

První věc, která mě tu stoprocentně zaujala je, že Vietnam nemá stanovenu minimální hranici pro požívání alkoholických nápojů. Ona tu ale totiž není potřeba. Najít totiž člověka, kterému je méně než 20 let a již ve svém životě alkohol požil není ani tak lehké. Prostě to nepatří do místní kultury. Mladí vietnamci pijí kávu, čaj, džusy a energetické nápoje a jsou šťastní a spokojení. Takže nám velice brzo došlo, že tu své přátele vlastně dost kazíme, protože tolikrát pronesenou větu - poprvé v životě jsem ochutnal/a alkohol jsem ještě neslyšela. 
Důležité nicméně je poznamenat, že tato abstinence má svůj důvod. Organismus asijských národů prostě funguje jinak a v případě minimálně poloviny jedinců alkohol jaksi neumí zpracovávat. Takže spousta vietnamců vlastně ani pít nemůže, protože vypijí půl malého piva (někdy ani to ne) a vypadají asi jako Čech po 12 kouscích... Pak je tu ovšem ta skupina co pít může, ale pro změnu to neumí. Takže pokud razíte do hospody s Vietnamskou společností, připravte se, že to pravděpodobně budete vy, kdo je povede domů, nebo alespoň uloží do taxíku. 

Čechy ve Vietnamu

Ještě jednu skromnou poznámku si dovolím. Že jsme je tu naučili pivo vařit jsem už říkala. Nicméně někteří se tohoto odkazu drží velmi pečlivě a tak si jdete třeba v Da Nangu po ulici a svítí na Vás veliký nápis - Czech beer. Jsou tu totiž menší, až rodinné pivovary, které byly často zakládány přímo čechy a udržely si jakus takous tradici. Krom toho jsou v Saigonu a Hanoi 2 české restaurace! Ano, mají Vietnamský management, ale vaří se tu české pivo a mají lahvový Pilsner a dokonce Becherovku!




K tomu tu v každém supermarketu najdete plechovkový Gambrinus a někdy i lahvový staropramen. 
Pár rad...

1) Nikdy neřiďte motorku opilí ani nejezděte s nikým kdo již pil... Saigonská doprava je i tak dost šílená
2) Pokud pijete dražší piva jako třeba Heineken nebo Tiger, jděte si radši připlatit do restaurace mimo ulici. Pokud je chcete na ulici, dejte si jedině plechovku. Ví se tu totiž moc dobře, že tyhle piva se vyplatí ředit a přezátkovat láhev není taková věda.
3) Pokud by Vám míchaný pouliční drink na první ochutnání nepřišel že je jak má být, nepokračujte v pití. On opravdu stojí jen 20Kč a někteří věří, že to má i své důvody...
4) Pokud vyrážíte pít s vietnamci, budete muset přizpůsobit časový program. Většina z nich musí být kolem jedenácté večer doma, takže nepočítejte, že s Vámi budou vysedávat až do rána...
5) Pokud sedíte na ulici, nikdy neodkládejte kabelku či podobné záležitosti z ruky. Projet kolem na motorce a sebrat to, je až moc jednoduché.


Užívejte Vietnam a pokud byste měli podobné všetečné dotazy, piště je do komentářů! Ráda rozeberu další témata :)

4 komentáře:

  1. Myslím si, že si pleteš rýžové víno (saké) a rýžovou pálenku (arak), saké by nemělo mít přes 15% (protože kvasinky umírají při koncentraci 13-14% EtOH, speciálně vyšlechtěný zmáknou prý i 16%; cokoliv co má vyšší obsah alkoholu tedy už musí být destilováno, tudíž se tomu nedá říkat víno).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nepletu :) Jde totiz jen o nazvoslovi a faktem je, ze vietnamci tomu proste rikaji vino ;-)

      Vymazat
  2. Tak na chytrých stránkách píšou, že Japonci označují "sake" jakýkoliv alkohol... Asi bych to nepřekládal jako víno, když to víno není. Jim je možná názvosloví jedno, když jsou zrubaný po sklenici čehokoliv, nicméně bys měla být hrdá, že tvůj rodný jazyk má označení pro všechno a používat ho správně :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale Vietnamci tomu neříkají saké :D a i na flaškách tu čas od času budeš mít napsáno Rice Wine i když je tam víc procent :P a řekla jsem že to je jak naše pálenky!

      Vymazat