Vždy když odjíždím mimo domov (a je relativně dost jedno jak daleko jedu), všichni mě varují ať si dávám pozor, že mě někdo okrade, znásilní a zabije. Jsem na to docela úspěšně alergická. Ta možnost tu samozřejmě je, ale já tvrdím, že je asi tak stejná jako když půjdu doma nakupovat...
To samé mě tedy samozřejmě čekalo když jsem odjížděla do Saigonu. Ne to samé, desetkrát takové co obvykle to bylo! Protože vcelku nikdo vlastně netušil kam a do Čeho jedu. Já jsem člověk, který si hlavu moc nezatěje uvažováním co by kdyby a řeším až situace, které regulerně nastanou. A také věřím, že pokud se člověk nestrachuje každou vteřinou, že se něco stane a netváří se permanentně vyděšeně, má o mnoho větší šanci, že se mu opravdu nic nestane.
Vietnam a Saigon speciálně mě ale přeci jen trošku překvapil. Cítila jsem se tu od začátku bezpečněji než v mnoha jiných městech, které jsem navštívila. Ano, všichni tu na Vás na ulici zírají, někdy i s otevřenou pusou, ale i tak nějak chybí ten pocit, že Vás každou chvíli někdo zezadu přepadne a mrtvolu bez peněženky odvleče do křoví. O to víc mě překvapily historky a návody co dělat a nedělat.
V první řadě nutno říct, že Vietnamci i když se Vás pokusí okrást nesnaží se Vám ublížit. Jsou země kde na Vás v první řadě vytáhnou nůž. To se tu stává jen opravdu vyjjímečně. O co se tu budou snažit, je Vám prostě sebrat kabelku/batoh a dostat se s Vámi do orpavdu nejmenšího možného kontaktu. To znamená, že s největší pravděpodobností budou minimálně Vaši zloději sedět na skútru a vy půjdete prostě někde pěšky, nebo budete sedět na skútru oba. Skútroví zloději jsou většinou dvojice mladých "mužů" kolem 25 let, jeden řídí, druhý má volné ruce. Jdete-li pěšky, budou vám chtít strhnou tkabelku z ramene a nemůžu říct, jestli je lepší jí mít na jednom rameni, která lze jednodušeji strhnout, nebo křížem přes tělo, protože to víc bolí... Pojedete-li na motorce pokusí se o to samé a tam už jim je relativně jedno co to s Vámi udělá. Ještě horší je když sedíte na motorce a máte na zádech batoh s uchem nahoře. Za ten se opravdu skvěle z motorky strhává.
Většina těhle zážitků je z doslechu, jen jeden se včera málem stal realitou. Byly jsme ve městě, přecházely ulici a najednou se ke mě blížíl skútr. Vzhledem k tomu jak jel blízko očekávala jsem, že mě spolujezdec chce pouze odstrčit z cesty, když ke mě vztáhl ruku. Ta ruka ovšem skončila na uchu mé kabelky, kterou se mi pokusila servat z těla. Měl smůlu, nevěděl co je to kvalitní češká kabelka. Ale šok a zkušenost to byly zajímavé.
Poznámka 1: Je skoro jedno jestli máte kabelku na zádech nebo vpředu. Možná se lupiče všimnete ale neuděláte s tím stejně v tu chvíli skoro nic.
Poznámka 2: Jediné co Vám kabelku a její obsah zachrání je kvalitní materiál, což se včera prokázalo. Pokud taška nebo její popruhy neprasknou, spíš zloděje strhnete z motorky než že by on udělal něco Vám. (Maminko děkuji, tahle byla od tebe a je stále vcelku a v mém vlastnictví!!)
Poznámka 3: Na motorce nikdy nemějte nic na zádech. Pokud možno zacazadla narvěte pod sedačku nebo mezi nohy a nikdy z tašek za jízdy nic nevytahujte, jako třeba mobil nebo foťák. To je opravdu činnost na vlastní nebezpečí.
Poznámka 4: I když se budete snažit své věci chránit, určitě nemá cenu sebou nikdy tahat originál pasu, velké sumy peněz a cenosti.
Poznámka 5: Nikdy si kabelku/tašku/cokoliv neodkládejte v restauracích jen tak na stůl, speciálně pokud sedíte u silnice. Ani si nevšimnte jak rychle by zmizela.
Poznámka 6: Tvařte se hrdě, sebejistě a nebojácně. Snažte se omezit chůzi v podnapilém stavu.
Žádné komentáře:
Okomentovat