Dnešní den je prostě za trest. Je pátek. V práci nemám perfektně co dělat. Hlavně ale zítra ráno odlétám na krásný ostrov, se spoustou nádherných pláží, seafoodu a klidu. To je krajně demotivující... O to víc si tu všímám maličkostí, které dělají život v TPL jedinečným.
Toaletní papír
Nevím jakto, ale ty největší problémy, které jsme tu měly se zatím vždy týkaly toaletního papíru. Jeden takový nás potkal i ve firmě. Dámské záchody tu máme na našich třech patrech troje. Dohromady to je přibližně 12 kabinek, tedy 12 rolí toaletního papíru. Vzhledem k tomu, že v naší firmě převládají dámy nad pány, dovolím si říct, že nás tu bude skoro 300. A všichni víme jak často dívky chodí na toaletu.
Když jsme přijely, byl tu zaveden systém - jedna kabinka = jedna role toaletního papíru na den. To znamená, že papír tam byl pouze v rozmezí od 8 hodin ráno do 2 hodin odpoledne. Což je krajně nepříjemné pokud pracujete od 6:45 do 15:45. Stěžovali jsme si, dlouho. A výsledek? Nějaký ten toaletní papír navíc jednou za čas dostaneme (určitě ne v pátek z nějakého důvodu), ale hlavně nám na držácích na papír přibyly nápisy:
Save Paper / Šetřete s papírem
Save Trees / Šetřete stromy
Save the World / Zachraňte svět
Pracovní doba
Jak jsem výše psala, moje pracovní doba začíná velmi nepříjemně brzo ráno a zdá se že trvá 9 hodin. Ano, začíná brzo, také ale naštěstí relativně brzo končí, takže s místním soumrakem v 6 hodin, mám šanci ještě venku vidět slunce. A těch 9 hodin je také relativních, je v nich totiž skryta hodina a čtvrt přestávek. První z nich máme svačinovou, 15 minut začínajících přesně v 10 hodin. V kanceláři začne hrát hudba, všichni otevřou Facebook a my hladoví co nás už nebaví sedět, se vypravíme ven. V areálu firmy je kantýna, ale ta je tak předražená, že už tam pomalu nikdo nechodí. Před firmou už jsou ale zaparkovaní svačináři. Máme koblihovou paní s koláči, ale také rýžovým chilli papírem, Fazolovou paní se všemi možnými druhy fazolí na sladko a máme Kokosáka s jeho kokosovými plackami a koláčky. Pro mnohé je dopolední samozřejmostí káva, pro jiné kokos a tak se ještě projdeme za roh pro jakkýkoliv z našich vysněných nápojů.
Druhou pauzou je oběd ve dvanáct hodin a to je teprv příjemné, protože na něj máme celou hodinu. Za tu dobu se stihnete rozhodnout co chcete dnes jíst, zajít si do dané restaurace, v pohodě a v klidu se naobědvat, popovídat si, vše bez problémů strávit a ještě se vrátit do kanceláře na odpočinek. A s tím odpočinkem to myslím vážně. Většina Vietnamců obědvá v kanceláři co si přinesli, takže první půlhodinka je s hudbou a plná mlaskání. Poté zhasne půlka světel, hudba se vypne, vytáhnou se polštáře, hlavy se přikryjí mikinami a spí se. Taky jsem to zkusila, není to nic pohodlného, ale často to opravdu pomůže. Od 12:45 se nám tu promítají cvičení do stísněných prostorů, abychom se případně mohli trochu protáhnout a ve 12:55 zase trochu hudby na probuzení.
Svačinky
Tohle je jak jsem zjistila trochu specialita mého týmu, ale o to ho mám radši! My se tu prostě máme rádi a tak se dělíme o vše k jídlu co kdo přinese. Možná díky tomu skončíte jen s jednou sušenkou z balíčku, který jste přinesli, ale až Vám během dne na stole přistane banán, bonbon, rýžový papír, popcorn nebo cokoliv dalšího, přestanete zvlykat. A navíc i díky tomuhle systému jsem ochutnala spousty věcí, které bych se sama bála i koupit :D
A jako bonus, někdy společně i obědváme a to jsou teprv kancelářské zážitky!
Toaletní cestování
Nemyslete si, že jsem nějak fixovaná na tohle téma, ale ještě musím udělat krátkou poznámku. Víte jak jsme na střední škole vždy chodili na záchodky po skupinkách? No tak tady se to praktikuje také. Nevadilo by mi to, já chápu, že si chtějí popovídat, ale když tam člověk dorazí zrovna za nějakou větší skupinkou... Ty fronty jsou děsné :)
Žádné komentáře:
Okomentovat