V návaznosti na článek minulý, pokračuji procesem jak se dostat na veeeelikánskou loď a vydělat tam něco málo peněz i zkušeností. Mimochodem námořník ze mě nikdy nebude. Bude ze mě posádka, ale nebudu oficiálním členem námořního sboru. Nebo tak si to alespoň já vykládám!
Dostala jsem se do bodu, kdy jem měla v ruce papír se jménem lodi kam mířím a datem nalodění. Mezi mnou a mým odjezdem už stála jen horda papírů, visa, zdravotní testy, školení a letenky. Vezmněme to tu tedy postupně...
Visa
Jako člen posádky lodi americké společnosti,
musím mít americká vísa. Jedná se o specifický typ víz a to kategorie C1/D –
Transitní posádková vísa. Udělují se na dobu pěti let, stojí 4 000 Kč a
bez pracovní smlouvy je nedostanete. M8m pocit, že je to stejný papír jako mají
letušky obsluhující US. O visa se žádá online v ne zrovna krátkém
dotazníku, jehož nejhorší částí pro mě byla data narození obou rodičů. Je
potřeba také mít pasovou fotografii v digitální podobě. No upřímně? Já jí
fotila svojí notebookovou kamerou proti bílé zdi, ořezala a prošlo mi to. Po
něm zaplatíte ten ukrutný obnos a objednáte se na schůzku na pražskou ambasádu.
Na termín schůzky si pravděpodobně počkáte minimálně 2 týdny, takže registraci
neodkládejte.
Dostanete datum a přesný čas, ve který se máte
dostavit na ambasádu v Praze na Malé straně. Krásné je, že pokud k ambasádě
dorazíte o mnoho dříve, nepustí vás ani dovnitř, což v dešti nemusí být
zrovna příjemná záležitost. Ve svém čase pak projdete bezpečností prohlídkou
(pozor, s počítačem, velkým batohem apod vás tam ani nepustí a je jim
jedno jestli máte schůzku!), odložíte všechnu elektroniku (jak se vypíná můj
nový telefon jsem hledala asi 5 minut) a v patře si vyzvednete pořadový lísteček. Ano, vy máte schůzku na čas, ale
to už je nahoře všem jedno a někdy si posedíte fakt dlouho.
Další zastávka je po vyvolání u okénka, kde
odevzdáte všechny potřebné dokumenty. Vytištěné potvrzení o schůzce a zaplacení
poplatku, Váš pas a pracovní smlouvu. Taky se dozvíte tu krásnou novinku, že
jako bonus dostáváte destiletá turistická americká vísa zdarma. Z toho plyne
jedno poučení – nechte si na to vystavit nový pas! Jsou věci, které se vyplatí
využít. Následně znovu posadit a čekat na pohovor s dalším úředníkem.
Začneme otisky prstů, pár osobních otázek, jako pročproboha chcete dělat na
lodi a máte vízum přiklepnuto. Do týdne Vám dojde pas domů poštou s oběma papírky
vlepenými.
A nejlepší vísová zpráva nakonec – s první
výplatou na lodi prý dostanete Váš vízový poplatek zpět! No upřímně v to dost
doufám...
Zdravotní prohlídky
Jedna děsivá (alespoň pro mě) část programu
byly zdravotní prohlídky. Za prvé se jedná o dost významnou část investice ve
vaši budoucí kariéru, protože laboratorní testy stojí 5 000. No a když si
představíte, že byste neprošli, tudíž byli nemocní, ztratili nabídku práce a
ještě ten obnos... No, jsem ráda, že mohu zkonstatovat, že jsem zdravá.
V ČR je na posádkové prohlídky
certifikovaná jedna ordinace a to rodiny Jaganjaců na pražské Smíchovské
poliklinice. Časově jsou velmi variabilní a objednání na druhý den nebývá
problém. Dámy s předem opatří potvrzení o svém stavu od gynekologa,
všichni najdou své očkovací průkazy s příušnicema a do Prahy dojedou na lačno. Čeká
Vás ukrutně dlouhý formulář o tom, jak nepijete alkohol, nemáte problémy a jste
úplně normální. Pak odevzdáte v laboratoři spoustu krve, trochu moči a
dojdete si pro podepsané papíry. Že ty testy nemohou stihnout za 5 minut? Ne
nemohou, ale páni doktoři jsou rozumní a abyste nemuseli do Prahy dvakrát, dají
Vám potvrzení jsou v pořádku a pokud nebudete, prostě Vám ho zakážou
používat.
Co v ČR nezažijete jsou testy stolice (a
tuším, že ještě něčeho, ale tam mi paměť už neslouží), protože se ékaři se
společností dohodli, že se u nás daní parazité nevyskytují a tak bez testů
rovnou dostanete potvrzení o nezávadnosti. Ono buďte rádi, na výsledky byste
čekali notně déle. Ve finálním lejstru dostanete rozbor krve a moči, relativně
obsáhlý drogový test a výpis pohlavních nemocí, které doufám, že vážně nemáte.
Já jsem si ze zájmu výsledné tabulky donesla
ke konzultaci ke své obvoďačce a docela se nám líbilo porovnávat uznávané
limity hodnot v Praze a Liberci. Nevím jestli je pražský životní styl o
tolik náročnější, ale určitě mohou mít o mnoho horší cholesterol než my tady na
severu.
Je to dlouhý... Bude část č.3! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat